Slovní druhy

3. října 2010 v 12:39 | studenties (rybiczka86) |  EIA1 (Z. Suda, J. Vejvodová)
2. Slovní druhy, klasifikační kritéria, hranice mezi slovními druhy
  • soubor všech slov českého jazyka lze různým způsobem roztřídit, nejobecnější třídy slov tvoří slovní druhy
Kritéria pro třídění slov do slovních druhů:
  • slovní druhy jsou vymezeny na základě tří kritérií, ta se někdy doplňují, jindy si konkurují, přitom žádné kritérium samo o sobě není dostačující
  • jsou to kritéria: sémantické/významové, morfologické/tvaroslovné a syntaktické/skladební
    • Kritérium sémantické
      • na základě tohoto kritéria se člení slovní druhy podle toho, co z reálného (mimojazykového) světa obrážejí na:
        podstatná jména - označující jevy chápeme jako samostatné (stůl, matka, štěstí)
        přídavná jména - označující jevy chápeme jako jejich příznaky, vlastnosti (hezký)
        slovesa - označují příznaky proměnlivé, dynamické (jít, nosit)
        příslovce - označují příznaky příznaků (velmi starý, dobře zpívá)
      • uvedené čtyři slovní druhy - substantiva, adjektiva, verba a adverbia jsou slovní druhy základní, tvoří základ slovnědruhové soustavy, k nim můžeme ještě přidat nástavbové slovní druhy (číslovky a zájmena) a dostáváme skupinu slov plnovýznamových/autosémantických
      • plnovýznamovými slovy jsou i mnohá citoslovce, napodobující zvuky (bum), či naznačující prožitky psychické (ach) a navazující kontakt (haló)
      • ostatní slova jsou neplnovýznamová/synsémantická, jsou to slovní druhy nesamostatné (předložky, spojky, částice)
    • Kritérium morfologické
      • můžeme ho uplatnit jen u slov, která můžou měnit své tvary, tj. u slov ohebných
      • ohebná slova členíme podle toho, zda se skloňují nebo časují (skloňují se slovesa, časují se jména - k těm řadíme jména podstatná, přídavná, zájmena a číslovky)
      • tyto čtyři slovní druhy mají pouze tři typy skloňování: tj. substantivní, zájmenné (srov. formy osobních a ukazovacích zájmen zakončené v nepřímých pádech na -ho, -mu,..., v pl. -ch, -m,... s předcházející krátkou samohláskou) a složené/adjektivní
      • ne všechna substantiva mají skloňování substantivní (hajný, pokladní) nebo adjektiva adjektivní (mlád) či zájmena zájmenné (každý - skloňování adjektivní, sám - substantivní)
      • Přídavná jména na rozdíl od substantiv mají schopnost tvořit tvary pro všechny tři rody, ovšem měkká adjektiva mají vysokou míru tvarové homonymie (1.p. sg. dobrý,-á,-, ale jen jarní, 2.p. dobrého,-é,-ého, jarního,-í,-ího, 3.p. dobrému,-é,-ému, jarnímu,-í,-ímu,...), dále na rozdíl od ostatních jmen, avšak společně s některými příslovci se jakostní adjektiva stupňjí
      • Číslovky nemají samostatný, zvláštní systém tvarů, využívají tvarů substantivních (tisíc, sto), adjektivních (čtvrtý,první) a zájmenných (jeden)
    • Kritérium syntaktické
      • slova různé slovnědruhové platnosti plní rozmanité funkce v mluvnické výstavbě výpovědi, tzn. uplatňují se v rovině syntaktické/skladební jako slova-výpovědi (věty), jako větné členy a jo gramatické výrazy, pomocná slova při větné i textové výstavbě
      • samostatnou funkce výpovědi mají citoslovce (Hurá!), ostatní autosémantické slovní druhy plní funkci větných členů
      • Podstatná jména - základní funkcí je být podmětem nebo předmětem (Bratr pěstuje kaktusy), jeho vedlejší funkcí je být neshodným přívlastkem (Cesta lukami byla příjemná), doplňkem (soudcem), jmennou částí přísudku (Sestřenice je letuškou) a příslovečným určením (Prodírali jsme se křovím).
      • Přídavná jména - bývají shodným přívlastkem (vzrostlé stromy), jejich vedlejší funkcí je být shodným doplňkem (viděla jsem ji usměvavou) a jmennou částí přísudku (Otec je optimistický).
      • Zájmena a číslovky - mají schopnost být stejnými větnými členy jako substantiva a adjektiva
      • Slovesa - základní funkcí slovesa v základním tvaru je být přísudkem (Rex ležel v boudě), neurčité tvary slovesné mohou plnit roli jako jména (Mluviti stříbro, mlčeti zlato)
      • Příslovce - jsou příslovečným určením (vrátili se včera)
      • Předložky - nejsou samy o sobě větným členem, avšak tvoří větné členy ve spojení se jménem (do večera - PUČ)
      • Spojky - spojují větné členy a věty uvnitř výpovědi i jednotlivé výpovědi navzájem, jde o spojování přiřazující (a, i, nebo) i rozvíjející (když, protože)
      • Částice - nejsou větnými členy, podílejí se na vyjadřování postoje mluvčího

  • máme 10 slovních druhů, k tradičním slovním druhům se přiřazují někdy jako další slovní druh predikativa - to jsou slova s vyhraněnou funkcí vyjadřovat stav ve spojení se sponovým slovesem být (je chladno, bylo ošklivo)
  • řadí se sem i typ modálních predikativ (bylo třeba, je možno), běžně se tato slova považují za druh příslovcí

Hranice mezi slovními druhy
  • mezi slovními druhy nejsou vždy zřetelné hranice a ani nemohou být, neboť jednotlivá kritéria se kříží, zčásti jdou proti sobě (např. každý - sémanticky zájmeno, morfologicky adjektivum a syntakticky adjektivum každý člověk nebo substantivum každý z nás)
  • existují proto přechodné jevy - např. typ nemocný, pokladní, brzdící
  • slova někdy přecházejí z jednoho slovního druhu k druhému:
    • substantivizace adjektiv - cestující člověk = cestující
    • prepozionalizace - ustrnulé tvary podst. jmen se stávají předložkami (díky, začátkem, koncem)
    • adverbializace - tvar jména nebo předlož. spojení ustrnou a stanou se příslovci (kolem, kvečeru)
    • konkukcionalizace - slovní spojení nabývají charakteru spojky (zatímco)
    • intejekcionalizace - různé slovní druhy poklesávají v citoslovce (božínku)
    • partikulizace - různé slovní druhy poklesávají v částice (např. příslovce už přijeli x to už nejde)
  • přechod slovního druhu k jinému je snazší u slov neohebných, protože es nemusí měnit podoba slova
  • kromě toho stejná podoba slova může patřit k různým slovním druhům, pak jde o slovnědruhovou homonymii - např. hnát (podstatné jméno označující ruku nebo sloveso), co (zájmeno tázací a vztažné: Co říkáš? x Nevím co odpovědět, částice: Co naděláš.)
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.