9. přednáška (ZAJA)

2. října 2010 v 1:27 | studenties (Vojta) |  ZAJA (M Prošek)
9. přednáška

20. století

  • Značné množství směrů - reakce na mladogramatismus

Kazaňská škola

  • 70. léta 19. stol., zakladatel Jan Baudouin de Courtenay [jan boduén de kortené]
  • Lišení jazyka jednotlivce × jaz. soc. společenství; historický vývoj jazyka × současný jazyk
  • Významné výsledky ve fonetice: příspěvky k teorii fonému

J. B. de C. je někdy považován za jakéhosi předchůdce Saussura.
Experimentální fonetika (viz Černého Dějiny lingvistiky).
Lingvisté KŠ si také začali všímat distinktivní (odlišující) funkce hlásek
foném = nejmenší zvuková jednotka schopná odlišit význam

Moskevská škola a W. D. Whitney

  • 70. léta 19. stol.; Filip Fedorovič Fortunatov - málo publikací; fonetické změny, synchronie a diachronie
  • William Dwight Whitney: The Life and Growth of Language (1875) - teorie znaku, myšlenka jeho arbitrárnosti (nahodilosti)
Lingvistika se v této době v Americe nepěstovala, Whitney v Americe rozvíjel evropské lingvistické proudy.

Vznik strukturalismu

  • Vliv na Saussura: Humboldt (studium jazyků jako celku), W. D. Whitney, Kazaňská škola …,
  • Schema vlivů - J. Černý, Dějiny lingvistiky, str. 129; Čermákova předmluva ke Kurzu obecné lingvistiky
Význam Saussura spočívá především v tom, že ve svém díle syntetizovaldůležité myšlenky tehdejšího lingvistického myšlení. Vyzdvihl věci, o kterých tušil, že budou pro současnou a budoucí lingvistiku důležité. Také předznamenával matematizaci (formalizaci) lingvistiky. Dnes se všechno zaznamenává, sleduje a formálně vysvětluje.

Kurz obecné lingvistiky → soupis Saussurových přednášek, které zaznamenali jeho studenti

Přečíst Čermákovu předmluvu a kapitoly v Černém.

Louis Hjelmslev - GLOSÉMATIKA
  • Dán
  • jeden z lingvistů, kteří vycházeli se Saussurových myšlenek
  • měl své vlastní pojetí strukturalismu → glosématiku

Americký deskriptivismus
  • navazuje na strukturalismus (více shod než rozdílů)
  • viz Černého Dějiny lingvistiky
  • hlavní představitelé: Edward Sapir a Leonard Bloomfield
  • důraz na antropologii a etnografii, přeceňování formy na úkor obsahu, využívání matematických metod
Nějaké představitele tohoto směru bychom měli znát.

Generativní gramatika
  • zakladatel: Noam Chomsky

Pražský lingvistický kroužek (PLK)

  • Vznik při první schůzce PLK 6. 10. 1926 v pracovně V. Mathesia - Havránek, Jakobson, Mathesius, Rypka, Trnka
  • Zpočátku volné sdružení, organizovaně až od r. 1930; předseda V. Mathesius
  • 17 zakládajících členů, v r. 1942 77 členů; činnost kroužku ukončena v r. 1951 na téměř 40 let, obnovení 15. 2. 1990

  • Typické rysy: vzájemná podpora členů, kolektivní forma práce; diskusní semináře
  • Uskutečnilo se celkem 305 přednášek, nejčastěji témata: obecná teorie a filozofie jazyka, metodologie lingvistiky, fonetika a fonologie (nejdokonaleji propracována), později morfologie a syntax; poetika a literární věda
Přelom ve výzkumu literárního díla - zkoumání v úzkém sepětí s jazykovědou.

Úspěchy PLK

  • 1. mezinárodní sjezd lingvistů 1928 v Haagu - program nové, synchronní lingvistiky
  • 1. slavistický sjezd 1929 v Praze - PLK se poprvé představil jako celek; Teze pražského lingvistického kroužku; vyšly francouzsky v prvním Travaux du Cercle linguistique de Prague (1929); do r. 1939 8 svazků Travaux

Travaux [travó] (sborník) - jedna ze zásadních prací PLK

  • 1930 mezinárodní fonetická konference - největší mezinárodní událost PLK, ustavení Mezinárodní fonetické asociace (Trubeckoj předseda, Jakobson jednatel, Mathesius pokladník)
  • 1931 přijetí zásad PLK o zkoumání fonologie na 2. mezinárodním kongresu lingvistů v Ženevě

Nejvýznamnější sborníky PLK

  • Spisovná čeština a jazyková kultura 1932
  • Torzo a tajemství Máchova díla 1938
  • Čtení o jazyce a poezii 1942

Spisovná čeština a jazyková kultura 1932 (SČJK)

  • soubor přednášek přednesených na půdě PLK

články

  • Jiří Haller - tehdejší šéfredaktor časopisu Naše řeč
    • říká se, že byl puristicky orientovaný (puristé odmítali germanismy a další jazykové prostředků např. jenom proto, že nesvědčí duchu češtiny apod.)

  • Vilém Mathesius: O požadavku stability ve spisovném jazyce (článek)
    • formulace o tom, že jazyk by měl být pružně stabilní1
      • měl by mít dostatek jazykových prostředků pro všechny komunikační situace
      • neměl by to být systém uzavřený a rigidní
      • jazyk by měl mít schopnost přijímat nové prvky

  • Bohuslav Havránek: Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura (článek)
    • předznamenal teorii funkčních stylů
    • píše zde také o vytváření normy spisovného jazyka

  • Roman Jakobson: O dnešním brusičství českém (článek)
    • objevuje se zde přímá kritika Jiřího Hallera (označuje ho za brusiče)
    • v jazyce by neměly být prvky, které někdo odmítne (co se ujalo v úzu, by mělo zůstat součástí jazyka)

  • Jan Mukařovský: Jazyk spisovný a jazyk básnický
    • vystoupení, ve kterém mukařovský formuloval rozdíly mezi spisovným jazykem a básnickým (estetizujícím) jazykem
    • je zde kolektivní dodatek (nepodepsaný - mezi lingvisty se má za to, že autorem je Havránek) Obecné zásady pro kulturu jazyka

  • Vilém Mathesius: Řeč a sloh
    • měli bychom znát!
    • důležité pro studium stylistických disciplín
    • Josef Vachek: Psaný jazyk a pravopis

Přijetí PLK, společenský kontext

  • Strukturalistický přístup od počátku vyvolával polemiky:
    • strukturalismus × historicky orientovaná lingvistika
    • strukturalismus × dosavadní literární věda
    • strukturalismus × purismus NŘ (Jiří Haller)
  • po r. 1945 se činnost PLK plně neobnovila; v 50. letech silný nátlak politického dogmatismu na společenské vědy → někteří členové PLK se strukturalismu veřejně zříkají (např. Jan Mukařovský), proti strukturalismu tvrdě vystupoval František Trávníček (nebyl nikdy členem PLK), proti strukturalismu vystoupil také Petr Sgall2 a další mladí lingvisté, u Havránka není jednoznačné, zda se PLK zřekl nebo pouze psal opatrně
  • Poslední strukturalisticky orientované vystoupení členů PLK - 4. slavistický sjezd v Moskvě 1958
  • 1952 PLK splynul se Společností pro slovanský jazykozpyt → Jazykovědné sdružení při ČSAV

Vilém Mathesius (1882-1945)

  • První profesor anglické filologie na UK
  • Některé myšlenky moderní jazykovědy formuloval už před jeho vznikem
  • Dobře se orientoval v moderních lingvistických směrech
  • Rozpracoval aktuální členění větné: východisko × jádro (téma × réma)
    • Úřad vydal rozhodnutí. → východisko × jádro
  • Od r. 1935 redaktorem časopisu PLK Slovo a slovesnost (vychází dodnes)

  • dílo:
    • V pracích Čeština a obecný jazykozpyt, Čtení o jazyce a poezii
    • Několik slov o podstatě věty
    • O takzvaném aktuálním členění větném
    • Základní funkce českého pořádku slov
    • O potřebě stability ve spisovném jazyce
    • Problémy české kultury jazykové
    • Řeč a sloh

Bohuslav Havránek (1893-1978)

  • 1928 se habilitoval pro obor srovnávací slovanské jazykovědy
  • působil na MU v Brně, po r. 1945 v Praze
  • jeho přínos v oblasti bohemistiky: dialektologie, vývoj spisovného jazyka, jazyková kultura, spisovný jazyk

  • dílo:
    • V pracích Spisovná čeština a jazyková kultura; Studie o spisovném jazyce
    • Funkce spisovného jazyka
    • Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura
    • Česká mluvnice (s A. Jedličkou)
    • Genera verbi v slovanských jazycích


  • "podprahové sdělení": zaměřit na Havránkovu část díla zabývající se jazykovou kulturou (Proškovo oblíbené téma)


Roman Jakobson

  • Absolvent moskevské univerzity, vliv ruského formalismu (zkoumání lit. díla v těsném sepětí s lingvistickou analýzou)
  • Habilitoval se v r. 1933 v Brně, tam i učil ruskou filologii a staročeskou literaturu
  • Po r. 1939 odešel do Skandinávie, po r. 1940 do USA
  • v Č. fonologie, básnictví → tvůrce moderní versologie

  • dílo:
    • Poetická funkce (vydalo nakl. H&H Jinočany)

      Jazykové funkce:
      • Emotivní (expresivní) - odráží vnitřní prožitky a pocity mluvčího
      • Konativní - ovlivňování recipienta
      • Referenční - vztah k tématu promluvy
      • Poetická - estetika vyjadřování (týká se i prózy!)
      • Fatická - navázání a udržení kontaktu v mezilidské interakci
      • Metajazyková - vyjadřuje vztah k prostředkům přirozeného jazyka

  • musíme znát jeden jeho důležitý článek: ? (!) - bude dáno na CW

Jan Mukařovský (1891-1975)

  • 1929 FF UK habilitace pro estetiku; přednášel na univerzitě v Bratislavě i v Praze
  • Literární teoretik a estetik; strukturní rozbory díla; základy sémiotického zkoumání literatury
  • Pojem estetické funkce + její vztah k mimoestetickým funkcím

  • dílo:
    • viz naše studium literatury

Nikolaj Sergejevič Trubeckoj (1890-1938)

  • Grundzüge der Phonologie; vyšlo posmrtně r. 1939 jako 7. svazek Travaux

Bohumil Trnka (1895-1984)

Další osobnosti spjaté s PLK

  • Pavel Trost (úsporný autor, jeho nejrozsáhlejší dílo má 16 stran), Josef Vachek (Lingvistický slovník pražské školy, Prolegomena k dějinám pražské školy jazykovědné), Miloš Weingart (Slovanské spisovné jazyky v době přítomné), Vladimír Skalička, Jaromír Bělič, František Daneš, Miloš Dokulil, Jan Chloupek, Alois Jedlička, Vladimír Šmilauer, František Trávníček
1rodinné stříbro české lingvistiky
2jeden z těch, kteří v současnosti usilují o zrušení spisovné češtiny
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maoisesvox Maoisesvox | E-mail | Web | 12. července 2017 v 16:44 | Reagovat

payday loan eden nc

      http://paydayfastnowz.com/ -  personal loans

    <a href="http://paydayfastnowz.com/"> personal loans</a>

    cash advance cleveland ohio

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama