6. přednáška (ZAJA)

2. října 2010 v 1:23 | studenties (Vojta) |  ZAJA (M Prošek)
6. přednáška

Sémaziologie, sémantika

  • (lingvistická) sémantika = nauka o významu; význam = to, co činí ze slova nebo z výrazu něco víc než jen pouhý řetězec písmen
  • Sémaziologie = lexikální sémantika
  • × sémantika propoziční, sémantika textu (diskurzu)

sémantika, pragmatika, analýza diskurzu - nepřehledné oblasti, které se zabývají něčím, co je silně prostupné...
např. slovo "pardon" má nějaký význam (neuchopitelný), pak nás zajímá, kdo to říká, komu to říká a za jakých okolností to někomu sděluje
  • z hlediska gramatiky nás zajímá: tvar, slovní druh syntax
  • z hlediska sémantiky nás zajímá: význam
  • z hlediska pragmatiky nás zajímá: kdo ho řekl, komu a za jakých okolností
(mezi sémantikou a pragmatikou je neostrá hranice)

ANALÝZA DISKURZU - takto se říká pragmatice v zahraničí

propoziční sémantika → zabývá se významem věty
propozice = výpověď
diskurz = promluva

Cíle semantické teorie (J. J. Katz)

  • Synonymie
  • Sémantická podobnost a rozdílnost
  • Antonymie
  • Superordinace
  • Smysluplnost a sémantická anomálie
  • Víceznačnost
  • Redundance
Atd.

Synonymie - sémantická ekvivalence (významová shoda)
Sémantická podobnost a rozdílnost (obrovský × velký → obě slova vyjadřují velkou míru něčeho)
Antonymie
Superordinace - významová nadřazenost (savec je nadřazený psovi)
Smysluplnost a sémantická anomálie - oblast, ve které říkáme, že existují lexikální jednotky, pod nimiž si přestavujeme nějaký význam; anomálie → nepřítomnost významu
Víceznačnost - skutečnost, že jedna lex. jedn. může mít více než 1 význam
Redundance - např. "neživá mrtvola" - zde je významová redundace (dvěma slovy vyjádřeno totéž)
- termín, který už opouští lexikální rovinu

VÝZNAM
PRAVDIVOST

Sémantika je také nauka o pravdivosti (v některých odvětvích).
Pravdivostí se zabývá hlavně propoziční sémantika (sémantika věty).

Lingvistika je formálně přestylizovaná (vzorce apod.) !!!

Význam a... (staré a nové pojetí)
  • Význam = obsah přiřazený jazykovým jednotkám (× obsah vědomí, obsah myšlenkový, citový, volní (od slova vůle); obsah mimojazykových předmětů...)
  • Význam × smysl
  • Význam jako entita a vztah (= strukturnější); Čermák - staré pojetí: především entita, vztah u vztažných zájmen, příslovcí, předložek, spojek, částic
V Čermákovi je už to nové pojetí.

význam → obsah přiřazený jazykovým jednotkám
není totéž jako např. myšlenkový obsah, volný obsah (volný - od slova vůle) atp.

slovo "mrška" - základní význam je negativní, může však být i pozitivní (myšleno mazlivě)
slovo "týpek" - kdekdo je dneska "týpek" → týpci jsou neohraničitelnou kategorií, může jít např. jak o někoho výstředně oblečeného a chovajícího se, tak o někoho spořádaně oblečeného i chovajícího se

diskrétní = ohraničený

deiktická slova: zájmena, příslovce, předložky, spojek, částic

Složky lexikálního významu (sémémy a sémy) - STARÉ POJETÍ

  • Význam = sémém; sém = jednostranný obsahový prvek, komponent významu (součást metajazyka): velký, malý, velikánský, maličký = "prostorovost, (ne)kvantita, expresivita"
  • Sémy nocionální a pragmatické, kontextové...

Příklad:
sémata slova "kokršpaněl"
  • - (mínus) osoba
  • + zvíře
  • - inteligence lidského typu
atd.
→ dílčí složky tohoto seznamu jsou sémy
→ souhrn těchto významových složek je sémém slova "kokršpaněl"
tomuto se někdy také říká komponentová analýza (rozkládání na sémy)
každý sémém (celkový význam slova) můžeme rozdělit na komponenty (sémy)

Sémém se chápe jako jednostrannýobsahový prvek. Jednostranný proto, že nemá znakovou povahu. Pro každý sém nemáme konkrétní odraz v realitě a konkrétní formu; z žádné části slova kokršpaněl nedokážu vysoudit, že to není osoba (žádná jeho část není rysem osobovosti...), např. že jedno písmeno neznamená osobu, jiné zvíře atp.

neexistuje taxativní výčet sémů!

nocionální sémy = pojmové
pragmatické sémy - ukazují, jak tyto sémy fungují v praxi (např. sém slova "uhni" může být nezdvořilost)

"tichý nenápadný týpek"
kontextové sémy: tichost, nenápadnost

Strukturní a individuální složka významu - NOVÉ POJETÍ

  • Význam MÁ vztahovou povahu: význam lexému je dán úhrnem jeho (zvl. významových) opozic k relevantním jiným opozicím
  • Strukturní (nejbohatší a nejzřetelnější u věty, méně nápadná u sledu morfů) × individuální složka významu (význam lexémů, morfémů)
  • Sém = relační (opozice k jiným lexémům) a distinktivní povaha - úhrn sémů je pro každý objekt jedinečně jiný

význam je jakýsi souhrn opozic (vztahů, z nichž každý vede jinam)
lexémy velký [vysoká míra vlastnosti] × malý [nízká míra vlastnosti]
lexémy vysoký × nízký
lexémy dokonalý × ledabylý
atd.
→ významy těchto slov jsou krajní body nějakého vztahu
"když by nebylo velkých věcí, nepotřebovali bychom výraz pro malé věci"
Tyto vztahy ještě nikdo přehledně nenakreslil. Lingvisté jim intuitivně rozumějí.

Strukturní × individuální význam
Strukturní význam - ten, který pozorujeme v kombinaci nějakých základních jednotek
např. slovo "prodejna", věta "Včera otevřeli novou prodejnu."
- strukturní význam slova prodejna bude souhrnem významu všech jejích jednotlivých morfů (prodejna je strukturní význam), morfy: pro-dej-n-a
Souhrn individuálních významů všech slov je individuální význam dané věty.

Relační sém
můžeme porovnávat nejen souhrn významů, ale také jednotlivé sémy
kokršpaněl … španěl: + osoba, kokršpaněl: - osoba (+ … pravdivost; - … nepravdivost)

Lexikální význam

  • = jazykově ztvárněný odraz mimojazykové skutečnosti zprostředkovaný vědomím, který je v nutném recipročním vztahu k lexikální formě, gramaticky utvářené a spolu s ní souvztažný s lexikálními jednotkami příslušné nadřazené třídy nebo dílčího systému a aktualizuje se při užití lexikální jednotky v kontextech
- Ogden-Richardsův trojúhelník - souvislost

Obecná povaha významu lexému

  • Denotativní (kognitivní, konceptuální, referenční)
  • Konotativní (asociativní)
  • Afektivní (emocionální)
  • Reflektovaný
  • Kolokační
  • Tematický
  • Stylistický

Konotativní (asociativní) složka významu - když uslyšíme slovo "štěkat", představíme si "psa"
Afektivní složka významu - "poněkud živější dítko" (řekne učitel rodičům na třídních schůzkách) × "parchant rozmazlenej" (řekne učitel ve sborovně)

Lingvistická pragmatika

  • Užívání jazyka, fungování jazyka ve společnosti, kulturní a sociální kontext
  • Odvětví sémiotiky zkoumající vztah znaků k jejich uživatelům, interpretům (Morris)
  • Nenocionální (= "nepojmové") rysy významu = pragmatické rysy

Pragmatika × sémantika
Josef nám slíbil přijít včas.
→ 2 významy: buď Josef slíbil svůj včasný příchod nebo včasný příchod někoho jiného

1. Vzali se a měli dítě.
2. Měli dítě a vzali se.
→ kde mám jistotu, že mluvčí pouze zaměnil pořadí slov, ale význam myslel stejně?
3. Vzali se a (potom) měli dítě.
4. Měli dítě a (potom) se vzali.

Smysl výpovědi × význam věty

Významově všechny tyto věty říkají to stejné.
Pragmatika v nich však může vidět různé smysly.

Pragmatická zkoumání

  • Relace mezi větou/promluvou a kontextem (situací) - popis příznaků a vlastností řečového kontextu
  • Komunikativní funkce výpovědi
  • Řečové akty (Austin - Searle)
  • Nepřímé indikace komunikačních funkcí
  • Užití výpovědí v závislosti na vztazích mezi účastníky komunikace

  • Princip kooperace
  • Princip zdvořilosti
  • Oblast konverzačních implikatur
  • Presupozice (např. "Jan má bratra")
  • Deixe (ukazování)
    "tam je reproduktor", "to je stůl" → typickým deixem jsou např. ukazovací zájmena
  • Časoprostorové relace mezi mluvčím, adresátem a denotátem
    … ne nadarmo se dělají některé konference u kulatého stolu apod.
  • Vztah produktora a recipienta k denotátu
    … někdo bude mít např. ke stolu nějaký vztah, a tudíž o něm bude mluvit jiným způsobem než někdo, kdo tento vztah mít nebude




Pragmatika= význam věty+ vše okolo: jak, kdo, kdy, co, jestli to bylo řečeno nerušeně atp. (viz výše - vlastnosti řečového kontextu)

---
Řečové akty si musíme nastudovat sami! (nestihli jsme o přednášce)

úkol
buď nastudovat z:
Austin - Searle: Řečové akty (Speech Acts) … "Jak udělat něco slovy"

nebo z:

skripta Machová - Švehlová: Sémantika a pragmatika
---

Grice
- kooperační princip verbální komunikace
- konverzační maximy (maximy - podle vzoru žena) … určitě bude v testu!

Nepřímá indikace komunikačních funkcí → např. v nacpaném trolejbusu řeknu "stojíte mi na noze." Přímá by byla, kdybych řekl třeba "slezte okamžitě z mojí nohy nebo uvidíte."

Analýza diskurzu

Diskurzní (diskurzivní) konstruování něčeho
např. madness (šílenství) - nedá se uchopit, v diskurzu když se řekne šílenství, něco si pod tím představíme → diskurzivní konstruování

koheze - text nějak drží pohromadě, chápeme, že mezi 1. a 2. je obsahová souvislost, chápeme, že to plyne za sebou
kohereze - tu zajišťují prostředky koherence
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | 9. ledna 2013 v 12:56 | Reagovat

Jaký je tedy rozdíl mezi starým a novým pojetím významu? Díkes

2 SergiooN SergiooN | E-mail | 16. ledna 2017 v 17:00 | Reagovat

I found this page on 17th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

3 TomkoM TomkoM | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 9:40 | Reagovat

Velmi zajímavý blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama