2. přednáška

2. října 2010 v 0:01 | studenties (rybiczka86) |  USL (J. Novotný)
Problematika znaku

1) literatura přenáší informace (informace = sdělení)
2) literatura je důležitým článkem společenské KOMUNIKACE
3) soubor určitých děl zaznamenaných písmem

KOMUNIKACE- z latiny COMMUNICATIO [komunikácio - sdělení]
- je kulturním jevem, není instiktivně sdělená
- komunikace literatury - vztah literatury ve společenském kontextu (např. proletářská literatura)
- literární text je určen ke sdělování významu

základní komunikanty- autor, text, čtenář


...



- v komunikačním procesu se text stává uměleckým dílem a neustále se aktualizuje→ text nabývá
nových neotřelých významů
- text se čtenářsky konkretizuje
- každé literární dílo je jednotkou formya obsahu

formy:
1) denota- z latiny DENOTARE [denotáre] → označovat, ukazovat
- komunikační ustálený význam (slovníkový význam) DENOTÁT → vztah mezi označujícím a
označeným slovem (realita)
2) konota- z latiny CONOTARE → spoluoznačovat
- nepřímé přeřazení označovaného ke slovu prostřednictvím lidských zkušeností


rovnice recepce textu:

recepce textu → příjem textu

př: Běhal jsem po louce
a zamrkalo na mě paví oko

→ Byl jsem na louce a
kolem létal motýl paví oko


recepce textu


Václav Lamser
- pracoval s pojmem "záměr vysílače"
- vytyčuje teze → otázka kdo?, co? (tvoří), jak?, komu?, s jakým účinkem?, měli bychom dopnit kdy?
- Terry Eagleton (američan) - rozpracoval teorii o výpovědní hodnotě, která je vždy spojena s ideologií (např. ideologie křesťanského světa...). Podle něho jsou výpovědní hodnoty neustálým předmětem manipulace.


písmo→ prostředek k přenášení myšlení a zvuků
→ materiál tvorby
→ znaky mohou označovat:
a) slova = logogram
b) myšlenky = ideogram
- písmo vzniklo na základě potřeb civilizace
- fonogram - hláskové písmo
- rozdíl mezi zvukovou a grafickou podobou
- kaligramy - obrazce představující určitou myšlenku, grafická podoba jazyka

V. Havel - Slovo

slova slova slova slova slova               → interpretace p. Novotného
slova slova slova slova slova                   "Na počátku bylo slovo"
slova slova slovo slova slova                     "Kecy, kecy, kecy....
slova slova slova slova slova                     čekám až někdo řekne něco
slova slova slova slova slova                     pořádnýho"


znak → je sdělovacím prostředkem
→ předmět komunikace a také manipulace
→ oblast zkoumání tvorby a užití znaků → sémiotika-věda o znakových systémech
- znak se může dělit do různých skupin podle různých hledisek
Adam Schaff[šaf] - dělí znaky na dvě skupiny:
a) přirozené znaky(příznaky, symptomy)
b) umělé znaky- vědomě i nevědomě produkovány pro komunikaci

Charles Peirce:
1) indexy= určité příznaky (např. index [příznak] nemoci, nervozity)
2) ikony- fungují na základě podobnosti
3) symboly- znaky utvářené na základě nějaké dohody (symbol slunce = symbol života)

Text uměleckého díla je tvořen jazykovými znaky.


Jazykový znak

Aristoteles- Řecko - 4. století před naším letopočtem
- ovlivnil učení celého světa
- hovořil o slovech jako o symbolech duše
- dělil slova na → psaná- psaná řeč
vyřčená(pronesená) - mluvená řeč

svatý Augustýn- pozdní Antika - 5. století po Kristu
- dvě složky jazykového znaku → významová složkaDICIBILE(myšlenkový obsah, složka
zformulovaná slovy a vyřčená)
výrazová složkaDICTIO[dikcio] - je vyřčeno, ale znamená
něco více
např: Vy dnes vypadáte krásně. (Novotný ke slečně)
Ty ale vypadáš dneska krásně! (matka k "praseti" dítěti,
které se vrací z pískoviště)


Ferdinand de Saussure[d Sosír]
- jazyk se pro něho stal přítomným prvkem, který se neustále aktualizuje
- kurs obecné lingvistiky
- navazoval na něho Pražský lingvistycký kroužek (Mukařovský, Jakobson...)
- stanovil dva pojmy:
LANGUE[lank] → systémový aspekt jazyka (synchroní aspket)
→ přítomný systém prvků
→ výsledek schopnosti lidí mluvit
PAROLE[parol] → vývojový (diachroní) prvek
→ představuje určitou dinamiku, která se uskutečňuje v každé individuální
promluvě

arbitrérnost jazykového znaku= nahodilost (německé "dort" x naše "dort")
motivovanost jazykového znaku= znak je motivován určitou povahou

dvojí aspekt (hledisko) u prvku jazyka:
1) paradigmatické hledisko→ třídící hledisko
→ utváří se určitý řád
→ vzory, slovesné druhy, slovesné třídy...

2) syntagmatické hledisko→ týká se vlastností na jejíž základěse kombinuje
→ na základě příčiny a následku, skladba věty... ("pak jsem upadl, páč
jsem zakopl")
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama