2. Lexikální zásoba a její jednotky

3. října 2010 v 16:04 | studenties (rybiczka86) |  LLTSA (H. Chýlová)
Lexikální zásoba a její jednotky

- slovo x pojmenování x lexém

- slovo je jednoslovná lexém
- pojmenování = přiřazení určité formy k určitému významu v procesu pojmenovávacím nebo-li v procesu nominace
- lexém = základní jednotka lexikální zásoby. Lexém může bát slovo nebo také jednotka víceslovná

pojmenování
  • lexém
    • slovo
- zakladní jednotka je lexém, což je abstraktní formálně významová jednotka lexikální zásoby, nadřazená všem svým konkrétním manifestacím v řeči, zahrnující u otevřených slov celé paradigma (= všechny tvary)
- lexém je jednotka z roviny parole
- lexikální jednotka (dříve užívaný termín) = lexém (Josef Filipec)
- třídění podle formy nebo významu

lexém

reprezentativní tvar = slovníkový tvar (1. pád/infinitiv)

- za jeden lexém považujeme tvarotvorné i slovotvorné varianty téhož slova
brambor - brambora
brzo - brzy
řádek - řádka

- slovní zásoba = soubor jednoslovných lexémů daného jazyka
- lexikální zásoba = soubor všech lexéů daného jazyka
- sdružené pojmenování = sousloví (Filipec)
- sousloví = víceslovné pojmenování v němž se slova na sebe sémanticky vážou. Spojením slov vzniká význam nové kvality a tato slova vytvářejí neměnnou, nerozložitelnou lexikální jednotku
 dobrá káva, vysoká škola, bílá vrána, ječné zrno, vlčí mák, křížem krážem, hod oštěpem, skok o tyči

procesy
  • univerbizace = ze dvou a více slov vzniká jedno slovo
  • multiverbizace = to co můžeme označit jednoslovným pojmenováním označujeme obvykle s nějakým záměrem víceslovně - spotřebitel -> spotřební společnost
- výhoda víceslovných pojmenování -> přesně vymezují

frazém
- představuje víceslovnou, nerozložitelnou lexikální jednotku, v níž se slova na sebe sémanticky vážou. Jejich významová samostatnost je výrazně oslabena nebo zrušena a charakteristických rysem je, že minimálně jeden z komponentů v této kompozici je v dané funkci omezen pouze na tuto kombinaci (popřípadě na několik dalších)
- mají obvykle obrazný základ -> Dát si bacha
- zachovávají archaismy

idiom
(příruční mluvnice - str 70 a následující; slovník české frazeologie a ideomatiky 1. díl 1983, 2. díl 1988, 3. díl 1994)
- vedle termínu frazém se setkáváme také s pojmově blízkým termínem idiom
- v těchto dvou skupinách pak označení frazém zdůrazňuje formální stránku frazeologické jednotky a idiom stránku významovou. Idiom bývá zpravidla nepřeložitelný (doslovně nepřeložitelný), neboť alespoň jedno slovo nemá v idiomu běžný význam


monosémické lexémy -> jednoslovná -> jednoznačná -> jednovýznamová
- mají jeden význam
- řadíme mezi ně:
  • Nomina propria = jména vlastní - Praha, Plzeň, Karlík
  • zvukomalebná = onomatopoická citoslovce - meee, bů, bum, prásk
  • termíny, odborné názvy v užším slova smyslu - slova vyskytující se pouze v jednom oboru pestík
  • některá slova v jazyce - lustr, květináč, mravenec
polysémické lexémy -> slova mnohoznačná -> mnohovýznamová
- mají více významů
- jejich existence je dokladem jazykové ekonomie

oko - jedna forma, více významů mezi kterými existuje vztah
cesta - cesta domů; cesta k řešení



D.ú.
jeden způsob vzniku,jak může vzniknnout polysémie?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama